• POBŘEŽÍ NA ÎLE DE SEIN

055 | POBŘEŽÍ NA ÎLE DE SEIN

ZRZAVÝ Jan (1890 Okrouhlice - 1977 Praha)

Olejová tempera na překližce, 25 x 27 cm, rámováno, datace 1934, signováno vpravo nahoře Zrzavý XI. 34.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Vystaveno:
Výstava nových obrazů a kreseb Jana Zrzavého, Alšova síň Umělecké besedy, 1934, č. kat. 25.
Nabízené dílo je nádherným příkladem Zrzavého tvorby inspirované bretaňským ostrovem. Divákovi se naskýtá pohled na pošmourný mořský břeh s rybářskou vesnicí. Při pohledu na tento motiv, prosycený drsností dané části severozápadní Francie, s mořem jako životadárným pramenem, ale zároveň drsnou milenkou, která místním nedala nic zadarmo, se tají dech. Chudoba, melancholie, bezmoc, to vše a mnohé další je díky dílu Jana Zrzavého zprostředkováno pozorujícímu a vtahuje ho do dané chvíle, nálady. Předložené dílo si nezadá s žádným z větších autorových formátů daného motivu, naopak je zde vše soustředěno pohromadě, s malířsky mistrovským rukopisem, že se jen můžeme ponořit a okusit nám předkládanou scenérii.
Český malíř a ilustrátor, jeden z nejosobitějších českých umělců 20. století, jehož autorský rukopis, světlo vycházející zevnitř kompozice a melancholická nálada jsou poznávacím znamením jeho nejlepších prací. Studoval krátce u E. Dítěte na UPŠ v Praze, ale po vyloučení a s hlubokou nespokojeností v srdci potřeboval autoritu nebo lépe řečeno mentora, který by mu pomohl. Tím se ukázal být o několik let starší B. Kubišta. Zrzavý je typickým příslušníkem druhé symbolistní generace, svou orientací na niterné prožitky, svým řešením situace ve světě vnímaném jako trvalé ohrožení, i svým smyslem pro ono tajemné a nevyslovitelné v životě člověka. Od r. 1910 vystavoval se skupinou Sursum. V r. 1917 se stal členem Tvrdošíjných, vyrovnává se i s impulsy kubismu. V r. 1918 pořádá svou první výstavu u Topiče a sklízí za ni zasloužené ovoce. Jeho dílo je kladně přijato a i přes drobné výkyvy se s ním bude počítat jako s malířskou veličinou první kategorie i do budoucna. Pro jeho tvorbu bylo určující setkání s dílem Mistra Třeboňského oltáře a Leonarda Da Vinciho. Meritem však pro něj byla literatura, zvláště osobnost J. Zeyera, který ho fascinoval, a kterého mu pomáhala odhalovat také Z. Braunerová. Námětově se jeho tvorba podstatně obohacuje pravidelnými návštěvami Benátek a Bretaně. Jeho díla vytvořená na místě nebo po paměti pak znamenají jeho výrazný úspěch v kulturním světě. Od třicátých let se také začíná více než kdy jindy věnovat kresbě, kde nechává promlouvat i otázky náboženské, které si kladl mnohem častěji v rané fázi své tvorby. Jeho kresby také často doprovází i literární díla českých klasiků - K. H. Máchy, K. J. Erbena a oblíbeného J. Zeyera. Poslední velký impuls v jeho četné tvorbě pak znamená Řecko, které pro něj představuje sen o zlatém věku lidstva a kolébku lidské civilizace. Kromě Řecka je to také Vídeň a vídeňské Kunsthistorické muzeum, které pravidelně navštěvuje a obdivuje jeho rozsáhlé sbírky. Tvorba Jana Zrzavého zůstane trvalou hodnotou v pokladnici zlatého fondu českého umění.
Autor viz T 2/738, TD 219, V 5/215, TB 36/466, B 10/921, NEČVU 2/960.

  • dosažená cena: 3 600 000 CZK