Tužka na papíře, 42 x 28,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1956, signováno vlevo dole Zívr 1956.
Jeden z nejlépe hodnocených českých sochařů 20. stol., studoval Odbornou keramickou školu v Bechyni a poté UPŠ v Praze u H. Johnové a L. Drahoňovského. Ve své tvorbě volných, reliéfních a portrétních plastik prošel několika vývojovými obdobími - pozdním kubismem, surrealismem, gutfreundovským civilismem a symbolicky laděným spiritualismem. Ve třicátých letech Zívr operoval s lehkostí tzv. principu náhodného setkání předmětů, z nichž sestavoval své uhrančivé kompozice s dramatickou atmosférou ohrožení. Známé je jeho Srdce inkognito, kde se vrací ještě s dadaistickým pojetím čistého objektu, který je sestaven pouze z hotových prvků. Pro Zívra je typická fascinace smrti a asociace s organickými, přímo biologickými tvary, což potvrzuje také způsob adjustace - objekty uzavíral pod nahoře zaoblené skleněné kryty. Jeho vlastním objevem je technika muláže (kombinace přírod. materiálů a tekuté sádry). Poprvé vystavoval společně s dalšími novopackými rodáky a přáteli malířem F. Grossem a fotografem M. Hákem v prostorách D37. Společně s těmito autory se stal členem Skupiny 42, která byla ovlivněna především kubismem, futurismem a konstruktivismem. Zívr byl jediným sochařem této skupiny a jeho tvorba blízce odrážela inspiraci skupiny životem města, městskou periferií a životem obyčejných pracujících lidí. Po válce Zívr tato témata dále rozvíjel, zaměřil se hlavně na vztah člověka a stroje. V 60. letech 20. století Zívr experimentoval s abstrakcí. Zaměřoval se hlavně na přírodu a procesy v ní, geometrii nerostů a jejich fantastičnost. To se promítlo do jeho tvorby obohacením soch o kontrastní a hybridní tvary. Jeho pozdější díla neodrážela pouze jeho soudobé pocity, ale především jeho celoživotní zkušenosti a poznání sama sebe. Byl také členem Umělecké besedy, Tvůrčí skupiny Radar a v letech 1942-1948 členem Spolku výtvarných umělců Aleš v Brně. Jeho tvorba vzácně spojuje ohlasy kritické i uměnímilovné veřejnosti.
Autor viz T 2/735, NEČVU 2/956.