Olej na plátně, rentoilováno, 70 x 100 cm, rámováno, signováno vpravo dole J. Ullman.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Mgr. Michaela Zachaře.

Obraz představuje významnou ukázku rané krajinářské tvorby Josefa Ullmanna, jednoho z představitelů českého luminismu a osobité koloristické krajinomalby přelomu 19. a 20. století. Ullmann, jenž prošel Mařákovou krajinářskou školou, postupně opouštěl čistě realistické pojetí krajiny a směřoval k volnějšímu, impresionisticky laděnému výrazu. Ve své malbě kladl důraz především na proměny světla, atmosféru a náladové působení přírodního prostředí. Kompozice obrazu Břízky je založena na rytmickém uspořádání štíhlých kmenů, které vystupují z tmavšího lesního prostoru a směřují pohled diváka k prosvětlené části v pozadí. Skupina stromů, umístěná mírně mimo střed obrazu, tvoří hlavní kompoziční bod a současně prohlubuje prostorový účinek výjevu. Malíř citlivě pracuje s perspektivou, zároveň však nechává vyniknout plošnému uspořádání barevných tónů a jejich vzájemných vztahů. Barevnost obrazu je střídmá, avšak bohatě odstíněná. Zemitá hnědá a okrová barva kmenů a půdy se prolíná se zelenými tóny okolní vegetace, zatímco modré nebe vnáší do kompozice světlo a barevnou rovnováhu. Pro Ullmannův rukopis je příznačná práce s drobnými, navrstvenými tahy štětce, které dodávají povrchu malby jemné chvění, díky kterým krajina působí živě a proměnlivě, jako by zachycovala okamžik, v němž se světlo a vzduch neustále mění. Břízky nejsou pouhým popisem konkrétního přírodního motivu, ale stávají se prostředkem k vyjádření atmosféry a osobního prožitku krajiny. Dílo tak dokládá Ullmannovu schopnost spojit tradici českého krajinářství s novými malířskými přístupy, které kladly stále větší důraz na světlo, barvu a subjektivní vnímání skutečnosti. Zároveň potvrzuje jeho významné místo mezi malíři, kteří na přelomu století přispěli k proměně české krajinomalby směrem k modernímu koloristickému pojetí.