Šíma, Josef - portrét

Josef Šíma - Revoluce ve Španělsku, 1933

Olej na plátně, 88,5 x 115,5 cm, značeno vpravo dole: Šíma 1933

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa

Bude draženo:

Večerní galerijní aukce výtvarného umění

Úterý 19. března 2019 v 18 hodin

Galerie European Arts
Senovážné náměstí 8, Praha 1


Stojíme skutečně před významným obrazem Josefa Šímy, který byl dlouho v soukromí u rodiny původního majitele. Jde o dílo výjimečné svou uměleckou i kulturní hodnotou. Šíma se jím podle svého velkého interpreta Františka Šmejkala poprvé vyslovil ke konkrétní historické události, které se odehrála ve Španělsku, kam často zajížděl na dovolenou. Když se na jaře 1933 vrátil z Henday, namaloval obraz Revoluce ve Španělsku, jenž rozvržením krajiny úzce souvisí s jeho mytologickou polohou, vyjádřenou Návratem Théseovým. Obraz se odehrává na pobřeží, za kterým se rozkládá široká, temná hladina, obklopená úzkou pahorkatinou, za níž je naznačena ještě obloha. Šíma pro jeho vyjádření zvolil temnou, avšak prosvětlenou tonalitu, přecházejí od barev země k barvám moře a oblohy, která je v horní části vylehčená bělobami, pahorků, přecházejícími v oblaka. Do tohoto širokého, téměř panoramatického rozvrhu vstupují dramatické architektonické prvky, jež by měly stát na půdě Španělska: podivně se vlnící zeď, propojující trojúhelníky a vlnící se motivy, jež obchvacovala okrsek, uvnitř nějž jsou dva vertikální prvky, jednak modrý sloup elektrického vedení vysokého napětí, jenž patřil k oblíbeným motivům Šímy i konstruktivistů, jednak rozměrný portikus, stojící vpravo u zdi, jenž vypadá jako by ožil a vydával se na pochod, jenž lze spojit podle Františka Šmejkala s Paul Kleem, který se tomuto motivu dlouhodobě věnoval. Vlastní název obrazu by měl odkazovat k roku 1931, kdy došlo ke svržení španělské monarchie a nastolení republikánského režimu. Šíma k vyjádření „revoluce“ nepoužil lidské postavy, avšak oba ústřední motivy – sloup i portikus, k nim přímo odkazují, jako by jimi proběhla antropomorfizace. Oba mají co do činění s revolucí, konkrétně s elektrifikací, jež byla pro zaostalé Španělsko velkým úkolem (výskyt sloupu znamenal ve své době signál, kam až došla civilizace ve svém pokroku) a s pohybem mas jako vzpourou, vyjádřeným pohybujícím se portikem, jenž však stále mohl odkazovat k metafyzickému projevu.

Důležitý byl rovněž jeho první majitel, koupil si jej novinář Hubert Ripka (1895-1958), jenž v té době psal do Lidových novin, aby se po roce 1945 stal na pár let ministrem, jenž však rychle rozpoznal politickou situace a emigroval.

Poprvé byl obraz zařazený na Jubilejní výstavu Umělecké besedy, která se konala v Obecním domě v prosinci 1933 - lednu 1934 (č. k. 196). Obraz byl dále vystavený na samostatné výstavě Josefa Šímy v Ostravě v únoru 1936 (č. k. 31), kde již byl uveden jako jeho majitel dr. Hubert Ripka. Po druhé světové válce byl obraz zařazený do výstavy Imaginativní malířství 1930-1950, březen-duben 1964, která se měla konat v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou (byla zakázána), avšak vyšel obsáhlý katalog se seznamem vystavených exponátů (č. k. 83), následně se objevil na dvou po sobě následujících výstavách Retrospektivní výstava obrazů a kreseb Josefa Šímy z Československého majetku, Oblastní galerie Liberec (1. 10. – 12. 11. 1964) a Oblastní galerie v Hradci Králové (22. 11. – 20. 11. 1964), v jejímž katalogu byl černobíle reprodukován (č. k. 42). V roce 1968 se obraz objevil na retrospektivách Josefa Šímy v Československu i v Paříži: Josef Šíma, Obrazy a kresby, Národní galerie v Praze, Valdštejnská jízdárna, květen-červen 1968, Slovenská národní galerie v Bratislavě, červen-srpen 1968 a Moravská galerie v Brně, červenec-srpen 1968 (č. k. 61, obraz byl v katalogu černobíle reprodukován) a Sima, Musée national d´art moderne, Paříž, 7. 11. – 23. 12. 1968 (č. k. 46, obraz byl v katalogu černobíle reprodukován). Naposledy byl obraz v Praze vystaven na Šímově retrospektivě v Jízdárně Pražského hradu, kterou uspořádala Národní galerie v Praze (červenec-září 1992, č. k. 130).

Obraz byl reprodukovaný v: Magazín dp, 1933-1934, s. 72 a v Životě 14, 1935-1936, s. 82. Barevně byl reprodukovaný v monografii Josefa Šímy, Odeon, Praha 1988, obr. 207, str. 203.

PhDr. Karel Srp