Suchá jehla a monotyp na papíře, 24,5 x 16,2 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, signováno v vpravo dole Reynek.
Pravost díla potvrzena Veronikou Reynkovou.
Lazarovo vzkříšení, námět, který velice zarezonoval v rámci české avantgardy a následně v českém umění velice dobře zakořenil. Bohuslav Reynek ve svém díle dokázal vždy úžasně zachytit, i za pomoci minima výrazových prostředků, náladu a atmosféru výjevu. Taktéž i u díla Lazarovo vzkříšení je tento um znát. V duchu zjednodušené kompozice zde autor vyobrazil tři postavy, jedna z nich je nejspíše sestra Lazara Marta, která je na blízku svému bratrovi. Druhým aktérem je samotný Lazar, otočen zády k divákovi, držíc se za hlavu v nevěřícném gestu. Postava, která hledí zdánlivě skrz aktéry, ale i diváka, je samotný Kristus, který právě vykonal jeden ze svých největších zázraků. Je zahalen do mystického přítmí, jakoby on sám po svém zmrtvýchvstání existoval na hraně života reálného a toho posmrtného. Dílo je stroze kolorováno pár barvami, ale přesto má velice silný efekt. Bohuslav Reynek v díle potvrzuje svou soliternost v dějinách českého umění, české grafiky a přidává k oblíbenému uměleckému námětu trochu ze své osobnosti a citu, který je nesmazatelně spojen s jeho tvorbou.