Patinovaný bronz, původní odlitek, 50 cm, značeno na podstavci J. OBROVSKÝ.
Český figurální malíř, grafik a sochař, v letech 1897-1901 byl žákem UPŠ v Praze, v letech 1901-1905 studoval na AVU u profesorů E. K. Lišky a později u M. Pirnera. Svým talentem zaujal již během studia. V r. 1907 vyhrál Hlávkovo stipendium a odjel do Říma. Tam se sešel s O. Nejedlým a J. Štursou, se kterými cestuje po Sicílii a Syrakusách. Po návratu se věnuje několika zajímavým veřejným zakázkám na výzdobu průčelí bankovních domů a výstavních pavilonů. Maluje však také oltářní obrazy a fresky v kostele sv. Václava v pražských Bohnicích. Sochařství se začal věnovat až po r. 1923 a jeho plastiky se vyznačují snahou po monumentálnosti, zdůrazněním pohybu a dramatičtějším výrazu tváře. ‘Dívka s drapérií’ představuje klasický námět ženského aktu, který si svou tradici vydobyl již v dobách antického Řecka. Prostý námět zaujme diváka díky Obrovskému sofistikované kompozici těla; dívka, v polosedu, opírající se o útlý pařez, se se svými překříženými nohami, prohnutým trupem, nakloněnou hlavou a diametrálně protaženými pažemi stává zajímavou pohybovou studií sedícího kontrapostu. Sochař neopomněl do kompozice umístit ani důmyslné a hravé detaily, jako jsou látka splývající mezi dívčími překříženými stehny nebo míček, jenž dívka svírá v ruce za zády.