Olej na plátně, 80 x 110 cm, rámováno, datace 2003, signováno vpravo dole 2003 Načeradský. Obraz Venuše zachycuje typickou ukázku pozdní tvorby Jiřího Načeradského, v níž autor soustředí pozornost na tělesnost jako základní výrazový prostředek. Figura je zde redukována na objemové, téměř geometrizované tvary, které zdůrazňují hmotu těla spíše než jeho anatomickou přesnost. Dominantním prvkem je modelace zaoblených forem, jejichž vzájemné vztahy vytvářejí napětí i rytmus celé kompozice. Torzo je pojato monumentálně, i přes horizontální formát působí jako uzavřený, kompaktní celek. Linie jsou vedeny jistě a úsporně, slouží především k vymezení objemu a jeho vnitřní struktury. Barevnost, která se pohybuje v tlumenějších, teplejších hnědavých tónech, podporuje tělesnost a fyzickou přítomnost motivu. Nejde o popis světla, ale o zvýraznění hmoty a její váhy. Malba tak působí jako soustředěná studie těla, zbavená dekorativnosti, avšak silně výrazová. Načeradský zde navazuje na svou dlouhodobou práci s motivem ženské figury, kterou chápe jako univerzální znak, nikoli konkrétní postavu. Venuše tak není idealizovaným obrazem krásy, ale spíše intenzivním zkoumáním tělesnosti, v němž se prolíná smyslovost s určitou mírou ironie i nadsázky.