Kombinovaná technika na papíře, původní stav, 39 x 44 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, signováno vpravo dole L. Marold.
Luděk Marold byl jedním z nejtalentovanějších českých malířů své generace. Po studiích na pražské Akademii výtvarných umění u Maxmiliána Pirnera a Jakuba Schikanedera odešel roku 1887 do Mnichova, kde se rychle prosadil jako ilustrátor a malíř žánrových výjevů. Jeho raná tvorba se vyznačuje precizním kreslířským projevem a smyslem pro detail, který uplatňoval v četných ilustracích pro české i zahraniční časopisy. Zásadní zlom v jeho kariéře představoval přesun do Paříže v roce 1889, kde se setkal s tehdejšími moderními proudy evropského malířství. Zde vystavoval na pařížských Salonech a přijal také řadu zakázek pro francouzské nakladatele. Paříž pro něj znamenala nejen profesní uznání, ale i zdroj inspirace, kdy se novými významnými motivy stala nová architektura, kultivovaný životní styl Paříže i samotné francouzské světlo. Dílo Grand Palais odráží právě toto období, kdy byl Marold fascinován pařížskou velkolepostí a moderní kulturou konce 19. století. Na obraze zachytil elegantní scénu s mužem a koněm před monumentálním nově vzniklým Grand Palais v Paříži, jenž se stavěl pro světovou výstavu v roce 1900, tedy symbolem moderní Paříže. Kombinací lavírované kresby, volného rukopisu a jemné koloristiky vyjadřuje autor nejen dokonalou technickou jistotu, ale i atmosféru doby optimismu a pokroku. Pocit úžasu promítl Marold do hlavní postavy námětu, kdy muž, jenž je očarován pohledem na nově vznikající stavení, sesedá z koně, smeká klobouk a nechává se uhranout pulzujícím ruchem velkoměsta.