"Litografie na papíře, 43,5 x 59,5 cm, volný list, datace 1980, signováno vpravo dole Liesler 80, list č. 84/110, zezadu opatřeno přípisem s určením.
Malíř a ilustrátor, jehož tvorba se odvolává na daumierovskou tradici a je dotčena i surrealismem. Člen skupiny Sedm v říjnu a spolku S. V. U. Mánes. Zařadil se k umělcům dovolávajícím se klasických hodnot minulosti, navazujícím kromě Daumiera také na Goyu a El Greca. V letech 1934–1938 studoval Josef Liesler na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství při ČVUT v Praze profesuru kreslení. Mezi Lieslerovými spolužáky byli Josef Hlinomaz, Jiří Brdečka, František Jiroudek, Bohuslav Čížek nebo Václav Hejna a také Vincenc Kramář ml. - v bytě jeho otce, ředitele Národní galerie, viděl Liesler poprvé kubistické originály Picassa a jeho grafiku. Svou první samostatnou výstavu uspořádal v pojišťovně Fénix, kde pracoval jeho budoucí tchán, v roce 1939 zde ve výkladní skříni vystavil několik obrázků. V roce 1939 byla ve výstavní síni U Topiče zahájena výstava, podle data a počtu vystavujících nazvaná ""Sedm v říjnu"". Na základě výstav skupiny ""Sedm v říjnu"" byl Josef Liesler přijat také za člena S. V. U. Mánes (1942–1948) a každoročně se pak účastnil společných výstav a ostatních akcí. V polovině čtyřicátých let se Josef Liesler začal programově věnovat grafice. V září 1945 uspořádal SČUG Hollar ve své výstavní síni výstavu Květen 1945. Svou první poválečnou a v pořadí druhou samostatnou výstavu, uspořádanou na přelomu let 1945 a 1946 ve Vilímkově galerii, věnoval Liesler výhradně kresbě z válečného období. V roce 1958 spoluzakládal ""Skupinu 58"" (Václav Tittelbach, Stanislav Ježek, Jaroslav Grus, Jan Kodet, Antonín Kalvoda, Karel Hladík, Jaroslav Otčenášek, Adolf Zábranský, Jan Kavan, Richard Wiesner, Marek Jírava), která byla určitým vnějším impulsem pro jeho nový návrat k malbě, po druhé společné výstavě v Mánesu však skupinu opustil. Později byl ještě krátce členem výtvarné skupiny ""Radar"" (1970). Ve své tvorbě často kombinoval citace známých děl s vlastními prožitky, ironickým odstupem a humorem, v celém jeho díle je patrná výrazná inspirace surrealismem. On sám své dílo označoval jako fantaskní realitu. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha významných domácích a zahraničních sbírkách.
Autor viz T 2/35, TD 119, V 3/230, B 6/660, NEČVU 1/451."