Patinovaný bronz, výška 50 cm.
Pozdější odlitek č. 2 odlitý s povolením NG v Praze, podle předlohy z roku 1923.
Provenience:
Sbírka rodiny Hascoe.
Nabízené dílo je jedinečným dílem sociálního umění počátku 20. let dvacátého umění. Jan Louda byl jedním ze spoluzakladatelů tzv. Nové skupiny, která vznikla v roce 1922 a svou působnost ukončila v roce 1924. Tato skupina působila po boku Děvětsilu a též jako ona vznikla v rámci rozporu se starými přístupy a s vidinou společné tvorby. Předkládané dílo Myčka pochází z Hascoe Family Collection. Jedná se o pozdější odlitek, jenž byl této rodině dovolen Národní galerií při jedné z návštěv Československa. Laudova plastika ženy, která drhne podlahu, lze nazývat vrcholným příkladem realistického proudu českého umění počátku dvacátých let. Jan Lauda měl od roku 1921 společný ateliér s Ottou Gutfreundem a jejich tvorba byla tak vzájemně ovlivňována. Námět této plastiky přímo poukazuje na linii tématu, které autor v daném období sledoval. Lauda v duchu civilistního sochařství předkládá téma sociální nerovnosti a též projevuje pochopení, soucit s těžce pracujícím člověkem. Předložené dílo Jana Laudy je vynikajícím příkladem civilistního sochařství, výtečnou sochařskou prací a ukázkou tvorby dvacátých let dvacátého století v českém prostředí.