Olej na plátně, 116,5 x 75 cm, rámováno, signováno vpravo dole Jiroudek, zezadu opatřeno přípisem s určením.

František Jiroudek patřil k silné poválečné generaci českých malířů, kteří hledali rovnováhu mezi moderními výtvarnými impulzy a smyslem pro konkrétní realitu. Jeho Zátiší na stole je dokladem právě tohoto napětí. Volné, až gestické malířské gesto se zde propojuje s tradičním motivem, který Jiroudek po celý život obměňoval a dotvářel. Tento obraz představuje autorův typický rukopis: malbu, která je volná, poetická, někdy na hraně abstrakce, přesto však zakořeněná v reálném světě. Motiv zátiší mu sloužil jako výmluvný prostředek pro zkoumání vztahů barev, hmot a prostoru. Kompozice obrazu je rozvolněná, ale stále čitelná – stůl, ubrus, květiny – přičemž jednotlivé vrstvy působí jako vzpomínkové záznamy na svět kolem, nikoli jen jeho věrné otisky. Jiroudek, člen legendární Skupiny 42, se od ostatních členů odlišoval svou meditativní barevností a větším zájmem o přírodní a intimní témata. I když sdílel s ostatními členy obdiv k městskému životu a obyčejnému člověku, jeho výtvarný jazyk směřoval spíše k lyrice a vnitřnímu prožitku. Ve stejné době působili také malíři jako Jan Kotík, Kamil Lhoták či Mikuláš Medek, s nimiž Jiroudka spojovala snaha o syntézu tradice a moderny. V Zátiší na stole se tak zrcadlí Jiroudkova schopnost převést každodenní, téměř neviditelnou skutečnost do prostoru barevné poezie – obrazu, který nezobrazuje svět přímo, ale přetváří ho skrze malířskou zkušenost a vnímání.