Olej na plátně, 47 x 55 cm, rámováno, Ch. Jacque.

Charles Jacque byl významný francouzský malíř a grafik, jenž byl spojen s učením barbizonské školy. Narodil se v Paříži a svou uměleckou dráhu zahájil jako rytec map. V roce 1849 se usadil v Barbizonu, kde se spřátelil s Jeanem-Françoisem Milletem a Théodorem Rousseauem, kteří sdíleli společný zájem o realistické zobrazení přírody a venkovského života.​ Jacqueho díla jsou charakteristická pečlivým zpracováním detailů, kdy se středem jeho uměleckého zájmu stala běžná hospodářská zvířata, zejména ovce, které často zobrazoval v různých situacích – při pastvě, odpočinku či v chlévech. Jeho obrazy zachycují klidné, idylické scény, které odrážejí souznění mezi člověkem a přírodou.​ Podobnému tématu se věnuje i na nabízeném obraze, kde se ústředním motivem stává pasačka se stádem ovcí. Kompozice vyniká klidnou atmosférou s důrazem na každodenní rutinu francouzského venkova v 19. století. Malířova paleta využívá přirozených zemitých tónů a tlumených zelení, které dotvářejí melancholicky laděný obraz. Díla Charlese Jacquea jsou dnes součástí sbírek mnoha významných muzeí, včetně Musée d´Orsay v Paříži či The Metropolitan Museum of Art v New Yorku.