Akryl na plátně, 40 x 40 cm, datace 2005, signováno zezadu GRYGAR 05.

Nabízené plátno představuje Milana Grygara v poloze mimořádné vizuální redukce, v níž se elementární geometrický zásah stává nositelem napětí, rytmu a prostorové představivosti. Na čtvercovém formátu pracuje autor s krajně úspornými prostředky. Převážně bílou plochu narušuje pouze černý klínovitý útvar vedený při spodním okraji obrazu. Právě tato střídmost však otevírá prostor pro intenzivní vnímání vztahu mezi plochou, linií, směrem a prázdnem. Název Antifona odkazuje k hudebnímu principu střídání a odpovědi, který je pro Grygarovu tvorbu příznačný i v širším smyslu. Autor dlouhodobě pracoval s přesahem mezi vizuálním a zvukovým vjemem, s rytmem, opakováním, intervalem a akcí. V tomto díle není zvuk přítomen přímo, ale jeho princip je převeden do obrazové skladby. Mezi bílou a černou, horizontálou a diagonálou, klidem a náhlým napětím vzniká vztah připomínající střídání dvou hlasů. Kompozice je založena na mimořádně citlivém vyvážení. Černý tvar při spodním okraji nepůsobí jako pouhý geometrický prvek, ale jako dynamický zásah do jinak téměř neporušené plochy. Jeho nepatrné stoupání a ostré zalomení směrem k pravému dolnímu rohu vytváří optický pohyb, který aktivuje celou plochu obrazu. Bílá zde není pasivním pozadím, naopak se stává rovnocennou součástí kompozice, prostorem ticha, vůči němuž černá forma získává svou intenzitu. Antifona představuje přesvědčivý příklad Grygarovy tvorby v níž se dlouhodobý zájem o rytmus, zvuk, čas a prostor proměňuje v krajně koncentrovaný obrazový jazyk. Dílo ukazuje, jak může nepatrný zásah do monochromní plochy vyvolat překvapivě silné napětí a jak se jednoduchá geometrická skladba může stát vizuálním ekvivalentem hudební struktury.