Olej na plátně, 54 x 65 cm, rámováno, datace 1927, signováno vpravo dole Foltýn 1927.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Opatřeno znaleckým posudkem Národní galerie v Praze.

Opatřeno znaleckým posudkem Igora Fogaše.

Z posudku PhDr. Karla Srpa:

Tento obraz přesně vystihuje stav práce Františka Foltýna v roce 1927, kdy si již osvojil abstraktní tvarosloví, jejž začal rozvíjet částečně pod vlivem Františka Kupky a nově nastupujících abstraktních autorů krátce po polovině dvacátých let, kdy přijel do Paříže. Zachycuje zrod jeho působivého tvarosloví, u nějž setrval až do počátku třicátých let, jeho prvou, zárodečnou, intuitivní fázi, do které zvolna pronikal určitý systém, jenž si Foltýn teoreticky obsáhle zdůvodňoval. Důležitá je hmota v zárodečném středu, která ze sebe vydává tvary, jež se z něj uvolňují, jednak body, jednak linie, jednak trojúhelníky. Jde o místo zrodu z temného, amébovitého organického tvarosloví se vyjevují jednoduché články nastávajícího Foltýnova obrazového světa. Tato práce je skvělou ukázkou prvých okamžiků zrodu nového světa, jak si jej abstraktní malíři představovali. Foltýn začíná rytmizovat plochu, postupně odvádí pohled diváka ze středu k okrajům, z temna ke světlu. Je-li střed obklopen křivkou, která jej výrazně dramatizuje, je tento její pohyb zklidněn různobarevnými vertikálami, mezi nimiž se nacházejí ještě diagonálně nasměrované linie. Je vidět, jak Foltýn od počátku budoval svůj obrazový prostor, jak jej rozvíjel do stran, jakou volnost mu dával. Foltýn přistupoval k abstrakci cíleně: nacházel si její výrazové možnosti od elementárních tvarů. Jeho iniciační obrazy z roku 1927 jsou velmi uvolněné, hravé, vycházejí z velkého soustředění, které stálo na počátku ani ne desetileté abstraktní autorovy cesty, kterou se zapsal do dějin evropského malířství. Jak napínavá cesta k autorovu abstraktnímu výrazu byla, naznačuje druhé strana obrazu, na níž je rozmalovaný obraz, který by se dal považovat za dokončený, avšak Foltýn jej zavrhl. Jak ukazuje přední, signovaná strana, pochopí divák okamžitě, že Foltýnovi šlo o vztah hmoty a světla, o napětí dvou energií, procházející jeho nepředmětným obdobím. Temnou hmotu zasadil do světelného prostředí. Tento obraz je komplexní výpovědí, kterou lze zařadit mezi přední díla tehdejší abstrakce.