Patinovaný bronz, 72 cm, datace po 1935, značeno na patce Emil Filla 35, na patce značeno značkou kovolitce Karla Bartáka

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Provenience:

Významná pražská sbírka.

Z posudku PhDr. Karla Srpa:

K jedněm z nejsložitějších sochařských úkolů, který se zdá být co nejjednodušší, patří ztvárnění postavy formou stély. Filla se tomuto způsobu přístupu k lidské postavě několikrát věnoval, jednou v kubistickém období, před rokem 1914, jednou v polovině třicátých let, kdy obnovil svůj vztah k plastice po několikaletém útlumu. Fila vytvořil, částečně pod dojmem afrických a zaoceánských idolů, ojedinělou práci, předznamenávající jeho následující mytologizující zaměření, aby se soustředil jen čistě na vlastní stojící ženské tělo. Co na plastice přitahuje nejvíc je Fillův způsob modelace, který je velmi diskontinuitní, vybízí k obcházení tvaru, mění organický tvarv strmé hrany, provádí zřetelné, plastické zvraty, která s díla vytvářejí jedinečný dynamický celek. Stačí se soustředit jen na velmi dynamické pojetí hlavy. Tato plastika je přitažlivá i v obrysech při pohledu z dálky, kdy se zužuje v partiích krku i v místech boků, aby opět nabývala své hmotnosti. Organický tvar těla, patrně díky výraznějšímu vlivu surrealismu, přiměl Fillu k tomu, aby divák mohl plastiku obcházet, aby její tvar byl pokaždé výtvarně přínosný. V tomto ohledu je z plastik, jenž Filla uskutečnil v polovině třicátých let jedna z nejkomplexnějších, lze ji označit za jejich vyvrcholení. Filla vnitřně soutěžil s mimoevropským umění, jehož síle se chtěl vyrovnat. Souběžně s výstavou jeho plastik probíhala v Mánesu výstava černošské a tichomořské plastiky ze sbírek Joe Hlouchy.