Asambláž na dřevěné desce, 74 x 50 cm, datace 1969, signováno vpravo dole Fára 69.

V asambláži Hrací stolek proměňuje Libor Fára nalezené dřevěné prvky v přesně komponovaný objekt na pomezí obrazu, reliéfu a sochařské konstrukce. Fragmenty soustruženého nábytku, obloukové články, lišty a další anonymní části původně užitkových předmětů zbavuje jejich původní funkce a skládá je do nového, vizuálně pevného řádu. Kompozice je založena na výrazné symetrii a rytmickém opakování tvarů. Dvojice vertikálních černých prvků ve spodní části, centrální osa i horizontálně položený fragment v horní partii vytvářejí téměř architektonickou strukturu. Současně lze v celku číst náznak figury či zvláštního mechanismu, aniž by autor tuto asociaci jednoznačně uzavíral. Právě napětí mezi konkrétním předmětem a nově vzniklým znakem patří k podstatě Fárovy práce s asambláží. Tlumená barevnost dřeva, černé plochy a stopy opotřebení ponechané na jednotlivých fragmentech zdůrazňují jejich předchozí existenci. Fára však nespoléhá pouze na poetiku nalezeného materiálu. Každý článek má v kompozici přesnou funkci a celek působí disciplinovaně, téměř konstruktivně. Rok 1969 řadí dílo do výrazného období autorovy objektové tvorby, v níž se jeho zkušenost s grafikou, typografií, scénografií i prací s prostorem spojuje v osobitém jazyce asambláže. Hrací stolek tak přesvědčivě ukazuje Fárovu schopnost proměnit běžné, již použité předměty v autonomní výtvarný celek s jemně absurdním, poetickým i antropomorfním účinkem.