Asfalt na papíře adjustovaném na kartonu, 23 x 60,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 50. léta 19. století.

Provenience:

Z pozůstalosti Viktorova Weithnera.

Nabízené dílo odpovídá autorovu přístupu posledních let jeho tvorby. August Piepenhagen postupně ve své tvorbě mířil k zjednodušení malířské techniky po stránce omezení barevnosti a dílo, které je zde prezentováno je toho plným důkazem. Technika asfaltové malby velice koketuje s kresbou a výsledný produkt je neobyčejně efektní. Modelace námětu za pomocí temně hnědého tónu, v němž jsou světelné efekty vytvářeny za pomocí obráceného štětce a tónování asfaltu, jsou nezaměnitelným podpisem Augustovi pozdní tvorby. Autor zde zpodobnil okolí tzv. Jenerálky, malé osady, ztracené v Šáreckém údolí. Tomuto místu náleží zajímavé prvenství, a to, že se jedná o jedno z nejstarších obydlených míst v Praze vůbec. Piepenhagen toto místo vypodobnil v typickém stylu, a to v čas úplňku a pohledem do průseku lesního porostu, který podtrhuje právě ono osvícení měsícem, který vytváří úžasný efekt stínů. Piepenhagen tyto pohledy vystavěl takřka do abstraktních forem, do jakéhosi mystického zamlžení. Tento pocit divákovi podsouvá i nabízené dílo, kdy je vhled do dané situace opravdu jakýmsi kouzelným viděním. Asfaltová malba Na Jenerálce v Šáreckém údolí je ukázkovým dílem autorovy tvorby padesátých let a výtečným vzorem jeho díla, které do dnešních dnů přitahuje oko diváka.