Olej na plátně, 60,5 x 45 cm, rámováno, datace 1935, signováno vpravo dole A. PROCHÁZKA.

Konzultováno s PhDr. Reou Michalovou, PhD.

Provenience:

Ze sbírky nakladatele Ditricha.

Vystaveno:

Metamorphoses – Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, Praha, 2013.

Publikováno:

Metamorphoses – Proměny ženy ve výtvarném umění, S.V.U. Mánes, Praha, 2013, s. 316 – 317.

Tento olej pochází z ruky výrazného českého malíře, grafika a ilustrátora, čelního představitele českého moderního umění první pol. 20. stol. Ještě, než se Antonín Procházka dal na dráhu umělce podílejícím se na výrazu českého moderního umění, studovat v Praze v ateliéru E. Dítěte a posléze pokračoval na AVU, do ateliéru V. Bukovace a H. Schwaigera. Jako řada Procházkových vrstevníků nebyl ani on sám spokojen s dobovým akademismem a raději odjel s E. Fillou a B. Feiglem do Berlína odkud později pokračovali do dalších evropských metropolí. Procházkova tvorba založená na smyslu pro výraznou barevnost odpovídala zprvu orientaci malířů Osmy a posléze se malíř vydal svou vlastní cestou. Procházka se v počátcích nejvýrazněji projevoval ve vitalistické linii kubismu oživeného primitivismem. Kolem roku 1923 se jeho tvorba obrací k novoklasicismu s jeho harmonizačním úsilím, posíleným ještě o jeho návraty k biblické a antické mytologii. Dílo Dívka s tamburínou je toho krásným příkladem. Postava je zaznamenána v taneční poloze, jak zaujímá svůdný postoj, držíc tamburínu, oděna do lehkého, průsvitného šatu, typického pro blízkovýchodní kultury. Zmiňovaný primitivistní tón podtrhuje neoklasicistní výraz malby, která je sic skoupá na plochu, ale o to bohatší je na linii tvořící kýžený námět. Kráska je Procházkou podána v jeho typickém ražení výrazných tmavých rysů, velkých očí a dlouhých, smyslných končetin. Dívka s tamburínou je výtečným příkladem naivistního přístupu autora, který se pro jeho dílo stal toliko typický.