Olej na dřevěné desce, 35,5 x 18 cm, rámováno, datace 1883, signováno vlevo dole M.P. 83.

Spor, existující uvnitř neoromantismu 70. a 80. let, mezi tradiční alegorií a naturalismem, se umělec pokoušel vyřešit osobitou kombinací alegorické a žánrové malby. Některá díla autora se stala akademickou předzvěstí symbolismu přelomu století. Výraznou zásluhou Pirnerovy činnosti v Praze je působení na několik vrstev českých umělců. Přitažlivost jeho postupu spočívala v symbolickém nebo dekorativním přepracování krajiny, či modelu. Střední období tvorby charakterizuje přechod od monumentální akademické malby ke komornímu projevu. Příkladem vše zmíněných směřování je nabízený Dívčí akt. Autor zde vypodobnil odhalenou krásku ve stylizované poloze divadelního ražení. Dívka v pokleku zaujímá emotivní gesto vztyčené ruky vzpouzející se nastalému osudu. Dílo svým formátem mohlo sloužit jako studie k většímu formátu s plně naplněným námětem. Dívka je vypodobněna v krásném tělové odstínu, jiskrným svou bělostí. Výraz aktérky scény, jenž je spíše klidný a vrhá jemný úsměv, napovídá právem podstatu díla, jako studie pro rozvíjení finálního plátna. Maxmilián Pirner byl mistrem alegorického vyznění a nabízené dílo poodkrývá jeho přístup k práci a dává divákovi možnost přímo nahlédnout do autorova tvůrčího procesu.