Olej na lepence, 32 x 51 cm, rámováno, datace 1946, signováno vpravo dole Aug. Mervart. 46., zezadu přípis s určením.
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Dílo Výhled z Kněhyně nám nabízí pohled na krajinu rozprostírající se pod tímto beskydským vrcholkem, v období druhé poloviny čtyřicátých let dvacátého století. Dílo Augustýna Mervarta má v konturách realistické ladění, pohlédne-li ale divák blíže, jeho malba je živá, jiskrná a trochy exprese. V nabízeném díle Mervart nasadil tvárný objem hlavně ve stromech a keřích remízků v prvním a druhém plánu. Nažloutlá, hnědá, zelená a drobná políčka namaloval kompaktními tahy štětcem, které neruší a jsou hezkou opozicí právě ke zmiňované zeleni. Obecně malíř volil spíše nízký horizont, zde je tomu opačně, kdy je horizont posazený co nejvýše, zosobněný vrcholky Beskyd. V popředí bují a září šťavnatá zeleň luk, vystupující svou tepelnou hodnotou. Tato zeleň ukazuje, jak přistoupil Mervart k malbě ve třicátých letech a dál. Malíř totiž nepracuje se skvrnami spektrálních barev, ale valérovou. Tu pokládá štětcem na plátno v jasně zřetelných skvrnách. Mervart se také nesnaží o zachycení okamžiku, určitého momentu, jakéhokoliv náhodného pohledu na krajinu, nýbrž pečlivě zkoumá a vybírá co nejideálnější kompoziční záběr viděné krajiny. Zde, v místě vrchoviny, si naopak Mervart nevšímá jen vrcholků a zeleného porostu, ale dává prostor i zmiňovaným políčkům, které sem tam zaplnil staveními s červenými střechami, a tak vnesl do krajiny trochu toho lidského pohybu, který krajinu dotvořil do dnešních dnů. Augustýn Mervart v předloženém díle podal svůj um zachytit krajinu, zaznamenat nestálou podobu viděného místa, a to s dávkou neobyčejnosti a výtečné koncepce.