Olej na plátně, 200 x 140 cm, datace 2005, signováno zezadu TYPLT Lubomír, zezadu na plátně přípis s určením. Publikováno:

Karel Srp, Lubomír Typlt, Petr Vaňous, Lubomír Typlt, Tikající muž, Big Boss, 2015, s. 152/153.

Dílo Turbína v noci III představuje jednu z výjimečných poloh tvorby Lubomíra Typlta, autora, který je na české scéně pevně etablovanou osobností nejen malířského prostředí, ale i světa literárního a hudebního. Obraz ukazuje Typlta v rovině, jež není vždy široce známá. Jedná se o záznam anorganických forem, které se v jeho tvorbě objevují jako svébytná paralela k častěji akcentovaným figurálním a expresivním motivům. Typlt se k technickým a průmyslovým obrazcům obracel již od konce devadesátých let (například v dílech Mobilizace či Elektrárna). V obraze Turbína v noci III vytváří dojem technického organismu, pseudostroje, který neplní praktickou funkci, ale přesto působí monumentálně a sugestivně. Stroj zde není v pohybu, autor zachytil turbínu v klidové fázi, čímž vyvolává napětí mezi očekáváním dynamiky a skutečnou statičností. Tento kontrast provokuje diváka a zároveň zpochybňuje obecně zažitou představu stroje jako nástroje pohybu, výkonu a účelnosti. Inspirace odkazuje k evropským avantgardám, především k odkazu Marcela Duchampa, jehož vize a fascinace technickými formami Typlt reflektuje. Jeho studia v Düsseldorfu u Gerharda Merze a A. R. Pencka jej přivedla k dialogu mezi geometrickým a organickým, mezi technickým a tělesným. Tato dvojkolejnost je pro Typltovu práci určující a rezonuje i v Turbíně v noci III. Obraz je možné chápat jako vizuální metaforu, jakýsi pseudostroj, který existuje spíše kvůli efektnosti své formy než kvůli funkci. Tento „stroj beze smyslu“ se stává symbolem lidské fascinace technikou i absurditou, kterou v sobě technický svět nese. Typltovo téma „turbíny“ přesahuje i do jeho textařské tvorby, což potvrzuje propojenost jeho výtvarného a literárního jazyka. Dílo tak ukazuje nejen autorovu schopnost posouvat hranice mezi technickým a uměleckým, ale také jeho důslednou práci s ikonickými symboly současnosti, které přetváří do podoby nadčasových obrazových struktur.