Kvaš na papíře, 24,5 x 14,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1951, signováno vlevo nahoře Jos. Lada 51.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Pavly Pečínkové, CSc.

Opatřeno certifikátem rodiny Josefa Lady.

V předloženém díle nás autor přenáší do zimního období a zároveň do svých milovaných Hrusic, rodné vsi, kterou si zamiloval a z níž čerpal inspiraci po celý život. Kvašová malba, vyvedená v typickém Ladově stylu, působí jako zhmotněná vzpomínka na dětské zimní radovánky, na klid a prostotu venkovského života. Zimní krajina je zahalena do bílého sněhového závoje, jemný poprašek dopadá na střechy chalup, stromy i lidské postavy a celá kompozice vyzařuje tichý klid poklidného zimního dne. Lada zde zachycuje tři dětské postavy, které s nadšením staví sněhuláka – motiv, jenž v jeho tvorbě nese symboliku nevinnosti, radosti a cykličnosti života. Děti, oděné do jednoduchých, avšak barevně výrazných šatů, jsou umístěny do středního plánu obrazu a představují živoucí kontrast ke statické architektuře okolních chalup. Kompozici v pozadí uzavírá zvedající se horizont s typickým ladovským kostelíkem, jenž se vypíná nad vesnicí a stává se duchovním středem celé scény. Kostelík, obehnaný nízkou zdí, připomíná autorovu víru v trvalé hodnoty domova, víry a tradice. V popředí zaujímá pozornost diváka opadaný strom, jehož větve rámují scénu a vytvářejí iluzi prostoru. Tento prvek, často se v Ladově tvorbě opakující, propojuje kompoziční roviny a vede pohled pozorovatele od detailů vesnického života až k poklidné panoramě krajiny. Každý motiv, od saní opřených o zeď až po drobné ptáčky na zimní obloze, nese známky autorovy pozornosti k detailu a jeho schopnosti vystihnout atmosféru českého venkova s lehkostí a porozuměním. Autorova převážně ilustrační tvorba, jejíž počátky sahají ke konci 19. století, vychází z principů secesního linearismu, který Lada postupem let přetavil do svébytného a nezaměnitelného výtvarného rukopisu. Ten se vyznačuje jasnou obrysovou linií, harmonickým koloritem a jistou dávkou poetické zkratky, díky níž dokázal vytvořit svět, který je současně prostý i hluboce lidský. Lada se stal zosobněním českého venkova, jeho humoru, všednodenní poetiky i laskavé ironie. Autor dal formu specificky českým lidovým typům, často s karikaturním nádechem, avšak vždy s pochopením a citem pro jejich prostotu. Dílo Stavení sněhuláka v sobě spojuje to nejpodstatnější z Ladova odkazu, a to poetiku všedního dne, humor a melancholii, dětskou hravost i dospělý nadhled. Jeho kvaš není pouhou idylickou scénou, ale výpovědí o kulturní paměti národa, o tradici a kráse obyčejného života, která i v dnešním světě neztrácí nic ze své síly a kouzla.