Tempera na kartonu, pandán, 29,5 x 14,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1966, signováno vpravo dole na paspartě M. Dobeš 1966, signováno zezadu na díle M. Dobeš 66.

Posoudil a pravost díla potvrdil PhDr. Karel Srp.

Před námi se rozprostírá výjimečné dílo z tvorby Milana Dobeše, slovenského malíře, grafika a průkopníka konstruktivismu, jehož tvorba zásadně ovlivnila vývoj geometrické abstrakce a op-artu ve střední Evropě. Tato práce z roku 1966 pochází z raného, formativního období, kdy se autor definitivně odpoutal od figurální malby a krajiny a zcela se oddal výzkumu světla, pohybu a prostoru prostřednictvím geometrie. Základním stavebním prvkem Dobešovy kompozice je kruh, symbol dokonalosti, nekonečna a rytmu. Série vzájemně se prostupujících kruhů vytváří optickou hru světla a pohybu, která přerůstá do hypnotické vizuální zkušenosti. Tato promyšlená struktura, vybudovaná z pravidelně se opakujících geometrických vztahů, osciluje mezi řádem a dynamikou, mezi přesností a vizuálním klamem. Divák je vtažen do centra dění, stává se aktivním účastníkem optické proměny, kterou dílo vyvolává. Druhý související rok s tímto dílem je rok 1964, právě tehdy newyorské MoMA představilo přelomovou výstavu The Responsive Eye, která kodifikovala op-art jako mezinárodně uznávaný směr. Dobeš, tvořící v izolovaném prostředí tehdejšího Československa, intuitivně rozvíjel obdobné principy jako jeho světoví souputníci – Victor Vasarely, Jesús Rafael Soto či Julio Le Parc. Na rozdíl od nich však jeho práce v sobě nese specifickou lyriku středoevropské zkušenosti: oproštěnost od patosu, soustředěnost na optický vjem a téměř meditační čistotu formy. Tato Dobešova pandánová malba z tohoto období vyzařuje zvláštní energii. Propojuje se v ní racionální konstrukce s duchovním rozměrem. Světlo zde není jen fyzikálním jevem, ale symbolem poznání a pohybu vědomí. Jeho světelné kompozice tak působí nejen na zrak, ale i na mysl diváka – aktivují vnímání a probouzejí smysly. Tato práce, vzniklá v době, kdy se autor začal věnovat také kinetickým objektům a světelným instalacím, představuje vzácný malířský doklad jeho myšlenkového i výtvarného přerodu. Dílo je dokonalou ukázkou Dobešova originálního přínosu evropské moderně. Spojuje přesnost konstruktivismu s optickou iluzí pohybu a světla. V kontextu československého umění představuje Milan Dobeš solitéra, který dokázal překročit hranice své doby a stát se součástí mezinárodní avantgardy. Jeho práce z 60. let dnes právem patří mezi nejvyhledávanější jak pro svou uměleckou, tak i investiční hodnotu.