Olej na lepence, oboustranný obraz, 51,5 x 35,5 cm, rámováno, datace 1928, signováno vpravo dole B. Piskač 28.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Z posudku PhDr. Karla Srpa:

Obraz pochází ze závěrečného období Bedřicha Piskače, který v roce 1929 předčasně zemřel, z roku 1928, kdy se vypravil na Korsiku, kde během krátké doby vznikla kolonie významných českých krajinářů v čele s Otakarem Nejedlým jako nejzkušenějším autorem, a s Josefem Hubáčkem a Janem Slavíčkem. Z odstupu let lze říct, že jejím umělecky nezdatnějším obyvatelem byl právě Piskač, který se od všech jmenovaných autorů zřetelně odlišoval svým mnohem soudobějším malířským projevem, nacházejícím se na křídle vyhroceného fenomenálního realismu, volně inspirovaného fauvismem a doznívajícím kubismem. Oblast slunného jihu mu poskytla nové smyslové zkušenosti, které podstatně uvolnily jeho malířský přístup, oproti předcházejícímu období: zjednodušily jej a barevně i kompozičně vyostřily. Piskač se navíc navrátil – jakoby až téměř podvědomě – ke svým původním východiskům ze začátku dvacátých let, k vědomému primitivismu. Ke spojení těchto dvou zkušeností podstatně přispělo prostředí Korsiky, vyprahlost, zjednodušené, silně geometrizované objemy domů s výraznými červenými střechami. i zeleň listnatých a jehličnatých stromů na holých vzrostlých kmenech. Piskač dokázal vstřebat rozmanité zrakové podněty a vystavět z nich autonomní obraz, který má své vnitřní hodnoty, jak ukazuje krajina rámovaná borovicemi a zaměřené na skalní hranoly, ve nimiž se rozvíjí temně modré pozadí rytmizované letícími oblaky. Piskač měl cit pro ostře dopadající světlo, které na obraze Borovice ve skalách dopadalo prudce zleva, jak naznačují kmeny, vylámané plochy kamenů i chuchvalce mraků. Tato jeho zkušenost se světlem kontrastovala s temnem korun stromů, jejichž plasticita Piskače přitahovala, jak dokládá i druhá strana obrazu s motivem, který je opačný, pohledem do vnitřního prostoru, uzavřeného domy, jehož středem prochází několik stromů, ve kterém zcela vyhrotil kontrast světla a tmy, jak naznačuje prudký přechod mezi červenorůžovými, osvětlenými zdmi a zelenými. Lze se pouze domnívat, v jakém místě obraz vznikl. Ze srovnání s jinými Piskačovými díly by mohlo jít o Marseille. Právě pobyt na jihu Francie Piskačovi pomohl k novému nalezení sama sebe, které vydalo pouze několik silných obrazů a nemohlo být završeno pro předčasnou autorovu smrt.