Uhel a pastel na papíře, 41 x 58 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, signováno vpravo dole Toyen 45.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Provenience:

Dar autorky Evě Ebertové.

Vystaveno:

Toyen, Topičův salon, 27. 11. – 30. 12., Praha. 1945.

Imaginativní malířství 1930 – 1950, Alšova jihočeská galerie, březen – duben, Hluboká nad Vltavou, 1964.

Jindřich Štyrský – Toyen, Moravská galerie Brno a Mánes, listopad – prosinec, Praha, 1966.

Alternative Attiali 3, L´Aquila, Castelo Spagnolo, červenec – září, 1968.

Český surrealismus, Galerie hlavního města Prahy, 16. 10. 1996 – 5. 1. Praha, 1997.

Toyen, Galeri hlavního města Prahy, 15. 2. – 6. 8., Praha, 2000.

Publikováno:

Toyen, Topičův salon, 27. 11. – 30. 12., 1945, Praha, č. k. 61.

Imaginativní malířství 1930 – 1950, Alšova jihočeská galerie, březen – duben, 1964, Hluboká nad Vltavou, č. k. 189.

Jindřich Štyrský – Toyen, Moravská galerie Brno a Mánes, listopad – prosinec, 1966, Praha, č. k. 61.

Karel Srp, Český surrealismus, Praha, 1996, s. 346.

Toyen, Galeri hlavního města Prahy, 15. 2. – 6. 8., 2000, č. k. 204.

Z posudku PhDr. Karla Srpa:

pokaždé, když se na aukcích objeví dílo Toyen, znovu se ukáže, jak tato autorka převyšovala dobové umění, jak její díla daleko přežila datum svého vzniku a nepřestávají hovořit k dnešku. Platí to i o této výjimečné kresbě, pocházející ze samotného závěru autorčina válečného období, jednoho z nejdůležitějších v celém jejím uměleckém vývoji. Kresba, se kterou volně souvisí stejnojmenný obraz Předjaří 1945 z roku 1946, jenž je nyní v pařížském Centre Pompidou, přináší námět motýlů, spících na kamenech připomínajících náhrobky, jak naznačuje vzdálenější motiv vpravo nahoře, narážející na otevřený hrob, jehož konstrukci si však autorka sestavila po svém. Kresba je cenná nejen svou podstatou, ale i tím, kdo jí vlastnil. Toyen – jak naznačuje věnování vlevo dole – ji dala rok po jejím vzniku Evě Ebertové, mladé přítelkyni Karla Teigeho, od níž se dostala do rodiny významného surrelalistického malíře. Technika kresby měla ve válečném období Toyen své důležité místo. Kromě přesných tušových kreseb se Toyen věnovala i kresbám uhly a pastelkami. Z tušových kreseb Toyen často vytvářela obsáhlejší cykly. Kresba Předjaří zůstává v tomto smyslu ojedinělou prací jako přesné zamyšlení nad životem a smrtí, vyjádřené předmětnými symboly. Toyen novým způsobem obnovuje posttraumatickou tesknotu, která nepřestává upomínat na obrazy C. D. Friedricha. Aniž by jakkoli uplatnila lidskou postavu, silně hovoří k lidské existenci.

Surrealismus znovuobjevil kresbu jako samostatný výrazový prostředek. V procesu znovunabytí identity tohoto výrazového media sehrála Toyen významnou roli, jak ostatně skvěle dokládá tato kresba.