Olej na překližce, 32,5 x 40,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1939, signováno vlevo dole Jan Zrzavý 1939, zezadu opatřeno přípisem s určením a výstavním štítkem Umělecké besedy.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Vystaveno:

Jan Zrzavý, Výstava nových obrazů a kreseb, Alšova síň Umělecké besedy, 3. 12. – 31. 12. 1939, č. kat. 10.

Z posudku PhDr. Karla Srpa:

Jakmile byl Jan Zrzavý přinucen politickými okolnostmi vrátit se ze své obdivované Bretaně, rozhodl se najít si nové náměty ve své domovině, v místech, která znal a jež mu byla blízká. Zabýval se jimi sice krátce na počátku dvacátých let, avšak teprve od roku 1939 pro ně nacházel nové, neotřelé výtvarné vyjádření, jež se vyznačovalo jeho vzrůstajícím zájmem o geometrizaci tvaru, jak naznačují chalupy na návsi s trojúhelníkovitými štíty a čtvercovými okny, a perspektivně ubíhající do prostoru. V jednoduchém motivu venkovských stavení z českomoravské vesnice objevil nebývalý, silný půvab, který vyjádřil i tím, že je ponechal v jejich bělosti a pouze u obrysů a střech střídal barevnost. Zde se ukazuje, že Zrzavý pracoval velmi rafinovaně, že do statického námětu vnášel pohyb, který ještě umocnil odhmotněnými stromy, aby jej následně ustálil červenou střechou kostelíka v pozadí. Světlo dopadá na vyobrazení zleva (podporuje jej i umístění autorovy signatury). Zřejmě bylo velmi prudké, neboť Zrzavý mohl zůstat u jednoduchých, abstraktních geometrických tvarů. Možný stín zde nejspíše vyjadřuje použití fialové. Obraz Z Krucemburku, který byl vystavený na Zrzavého samostatné výstavě v Alšově síni Umělecké besedy, jež se již zcela soustředila na autorovy motivy z českých a moravských vesnic, je důležitým objevem, neboť nám podstatně zceluje poznání tohoto pro autora důležitého motivu. Zrzavý jej měl rád, neboť mu v roce 1939 věnoval ještě jeden, rozměrnější obraz Krucemburk, k němuž se vrátil v roce 1959 (oba obrazy jsou dnes v Národní galerii v Praze a byly často reprodukované v Zrzavého monografiích, např. Miroslav Lamač, Jan Zrzavý, Praha 1980, obr. 142 a 143; Jana Orlíková a Karel Srp, Jan Zrzavý, Praha, 2003, obr. 244 a 358). Obraz Z Krucemburku se dá považovat za jeden z nejpromyšlenějších z autorova nového tvůrčího období, kdy v jednoduchosti dokázal objevit mimořádně silný výtvarný náboj.