Olej na plátně, 51 x 100 cm, rámováno, signováno vpravo dole Jelínek.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Malba Jiřího Jelínka REMO rozvíjí autorův charakteristický zájem o figuru zbavenou narativní jednoznačnosti a zasazenou do ztišeného, soustředěného prostoru. Ležící ženské tělo je pojato s důrazem na objem, hmotnost a vnitřní klid, přičemž kompozice stojí na pevném, promyšleném rozvržení, které odkazuje k obnově vztahu k neoklasicistní tradici. Vznik díla lze spojit s obdobím po autorově návratu z Paříže, kdy po krátké fázi poetismu a abstrakce znovu směřoval k figurální malbě. Jelínek zde pracuje s pevným konstrukčním základem figury, jehož výsledkem je kompozice působící vyváženě a zároveň přirozeně. Ležící žena se zavřenýma očima je zachycena v poloze, která umožňuje plně rozvinout vláčnou modelaci těla a zdůraznit jeho senzitivitou prostoupenou hmotnost. V malbě lze rozpoznat vzdálené ozvěny Picassova pojetí figury, zejména v rozvržení objemů, Jelínkův přístup je však odlišný. Směřuje k výraznému tvarovému zjednodušení a k formě, která se blíží monumentálnímu realismu. Barevnost je střídmá a soustředěná, s důrazem na kontrast teplých tónů pokožky a výrazné červeně oděvu, která se stává hlavním akcentem kompozice. Prostor je redukován na minimum, čímž je pozornost plně koncentrována na figuru a její výraz. Dílo lze zároveň vnímat v širším kontextu autorova návratu k figuraci v druhé polovině třicátých let, kdy reagoval na soudobé společenské a politické dění. V tomto smyslu nejde pouze o studii těla, ale o obraz, v němž se snoubí formální kázeň, smyslovost i hlubší výrazová ambice.