Dotaz na položku
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.
Díky souhlasu s využitím technologie cookies nám dovolíte ukázat Virtuální prohlídku i přímý přenos z našich aukcí přímo na našich stránkách.
Olej, tužka a pryskyřice na plátně, 85 x 95 cm, rámováno, datace 1997, signováno vpravo na boku M. RITTSTEIN 97.
Sedmička má dozor, datovaná do konce 90. let, představuje důležitý mezičlánek ve vývoji jeho stylu – syntézu výtvarné spontaneity a hlubší symbolické roviny. V tomto díle Rittstein využívá své typické techniky – hrubě modelovaný reliéf pryskyřice kontrastuje s lazurní malbou a rychlým gestem. Levá a pravá část obrazu jako by tvořily dvě polarity – absurdní a dynamický svět ""číselné krajiny"" je konfrontován s potemnělým, introspektivním prostorem, kde čas ztrácí lineární kontinuitu. Číslice, směrovky, tvary, zvířecí či lidské siluety – to vše se proměňuje v metaforický jazyk, který u Rittsteina vždy překračuje konkrétní význam. Hlavním ikonografickým klíčem je přítomnost číslic – na levé straně jsou rozesety od 2 do 9, na pravé straně pak dominuje sedmička spolu s dvojkou a jedničkou. Čísla zde neslouží jako racionální označení – spíše jako poetické znaky, které vytvářejí vlastní mytologii. Titul Sedmička má dozor pak ironizuje hierarchii, autoritu či dohled – může se jednat o parodii na mocenské systémy, stejně jako o narážku na školní svět či hru - sedmička jako ""vyučující"", dozorčí či autoritativní postava nad chaotickým „poličíslicovým“ světem. Číselný svět působí jako surreálně-krajinná mapa s bizarními útvary připomínajícími rozteklé figurky, rostliny nebo roztavené bytosti. Rittsteinova schopnost spojit ironii s existenciální naléhavostí je i zde zřejmá. Dílo zároveň vypovídá o autorově citlivosti ke společnosti, krajině i absurditě každodennosti – znaků, které se napříč jeho tvorbou transformují a vrství. Jako dlouholetý pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze ovlivnil celou generaci současných malířů, přičemž sám zůstává stále aktivní a otevřený novým formám i výtvarným dialogům. Autorova pozice v rámci české nové figurace je pevně zakotvená – po boku autorů jako Jiří Načeradský, Jiří Sopko či Karel Nepraš tvoří osu této svérázné výtvarné revolty. Na rozdíl od většiny svých generačních kolegů si však Rittstein dokázal uchovat živý vztah k aktuálnímu dění a jeho malířský jazyk si zachovává energii, humor i potřebnou dávku nadsázky."
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.