Dřevěná skulptura, 66 cm, značeno E O.

Představený objekt nese charakteristické rysy tvorby Eduarda Ovčáčka, výrazné postavy česko-slovenského výtvarného umění druhé poloviny 20. století, která zásadním způsobem přispěla k rozvoji letristického a konceptuálního myšlení ve středoevropském prostoru. Ovčáček patřil k významným účastníkům neoficiální výtvarné scény 60. let, mj. i legendárních výstav Konfrontace I–III (1961–1963), jež představovaly zásadní gesto vymezení vůči dobově oficiálnímu uměleckému diskurzu. Objekt s názvem AVEVA je ukázkou autorovy dlouhodobé fascinace písmem jako výtvarným znakem. Litery a číslice se v Ovčáčkově tvorbě objevují v mnoha podobách – jako reliéfy, otisky, řezby nebo i stopy vypálené do materiálu. Právě tato práce s písmem překračuje pouhou typografickou estetiku a stává se symbolickým jazykem, v němž se mísí poetika, významová hra a vizuální rytmus. Skulptura AVEVA působí na první pohled jako antropologický artefakt, připomínající kultovní objekt z neznámé, snad starověké kultury. Umělec zde kombinuje antropomorfní a zoologické prvky, čímž evokuje univerzální a archetypální obraz totemu. Objekt je umístěn na soklu, který je, typicky pro Ovčáčka, pokryt písmy a číslicemi, jejichž opakování vytváří rituální ornamentiku. Centrálním prvkem je nápis AVE, odkazující na latinské pozdravné formy i na symbolické oslavení. Při bližším zkoumání je v pravé přední části sochy patrné i doplnění o další litery – EDA – čímž vzniká sousloví AVE EDA. Tento moment lze číst jako autorský podpis, ale i sebeironické gesto, v němž se autor s nadsázkou vpisuje do univerza, jež sám vytváří. Nejde zde o doslovnou oslavu vlastního jména, ale spíše o konceptuální komentář k otázce identity, kultu a přítomnosti tvůrce v díle. Objekt AVEVA tak představuje komplexní vizuální výpověď, v níž se spojuje Ovčáčkova typická letristická estetika s formální zkratkou a kulturním archetypem. Dílo osciluje mezi sochařstvím a jazykem, mezi symbolickým objektem a osobním odkazem – a i po letech ukazuje, proč byl Eduard Ovčáček považován za jednoho z nejotevřenějších a nejpřemýšlivějších tvůrců své generace.