Olej na plátně, 145 x 200 cm, datace 2011, signováno vpravo dole TYPLT 11.

Reprodukováno:

Online soupis - Lubomír Typlt / Práce / Malba / 2011.

Dílo Malé žhářky od Lubomíra Typlta představuje výmluvný příklad autorovy výrazné malířské poetiky, která zásadním způsobem ovlivňuje současnou figurální malbu ve středoevropském prostoru. Typlt absolvoval studia nejen na AVU v Praze, ale významně jej formovalo i působení na německých akademiích v Düsseldorfu, mimo jiné pod vedením profesora A. R. Pencka. Právě německá výtvarná scéna a její důraz na expresivní výraz, symboliku a kritický obsah se promítá do jeho tvorby dodnes. V jeho malbách lze vyčíst ozvuky německého expresionismu, nové figurace a postmoderní ironie. V obraze Malé žhářky se setkáváme s motivem dětských postav – dvou dívek v pohybu, držících se za ruce. Dětská postava je u Typlta častým nositelem ambivalentních významů – zde je dětskost postav v kontrastu s názvem evokujícím žhářství, což otevírá široké pole výkladu, a to metaforu ztráty nevinnosti, destruktivní sílu kolektivní hry, či společenskou kritiku latentního násilí zakořeněného již v rané socializaci. Barevná škála malby je typicky typltovská – expresivní a kontrastní, s převahou zelených a fialových tónů, které figurám propůjčují až fantaskní, nereálný charakter. Plochy jsou stavěny hutnými tahy štětce, malba je fyzická, dynamická, místy agresivní. Postavy jsou v pohybu – gesto běhu a výrazy tváří naznačují napětí, drama, snad i útěk. Kompozice zároveň nepostrádá poetiku, ale i znepokojení. Postavy nejsou portrétní, jsou spíše symbolické, typizované – jejich výraz přechází z dětské hry do latentní hrozby. Lubomír Typlt se za poslední dvě dekády vyprofiloval jako jeden z klíčových představitelů současné figurální malby ve střední Evropě. Jeho tvorba osciluje mezi expresí, absurditou a filozofickým komentářem k současnosti. V českém prostředí zaujímá specifické postavení, nepatří do žádného oficiálního proudu, a přesto anebo právě proto má silný vliv zejména na mladší generaci malířů, kteří v jeho tvorbě nachází důkaz, že figurativní malba může být nositelem současného a kritického obsahu.