Tempera na papíře, objekt, 50 x 54 cm, rámováno, pod sklem, datace 1964, signováno vpravo dole M. Dobeš 64.

Posoudil a pravost díla potvrdl PhDr. Karel Srp.

Velká realizace v majetku SNG.

Provenience:

Z významné slovenské sbírky, získáno z ateliéru autora.

Nabízené dílo z roku 1964 představuje výtvarně, historicky i investičně výjimečný artefakt z raného období tvorby Milana Dobeše – jednoho z nejvýznamnějších představitelů kinetického a op-artového umění ve střední Evropě. Tato kompozice, promyšleně vystavěná ze sítě pravidelně se opakujících kruhů a jejich fází, evokuje jak pohyb, tak řád a v sobě spojuje hluboký intelekt s čistou vizuální energií. Rok 1964 je pro vývoj geometrické abstrakce a op-artu zcela zásadní – je to rok, kdy se v MoMA (New York) koná přelomová výstava ""The Responsive Eye"", která op-art etablovala jako plnohodnotný směr. Milan Dobeš se v této době pohybuje na samém hrotu vývoje mezinárodní avantgardy, ačkoliv tvoří v prostředí tehdejšího Československa. Tato jeho práce je tedy nejen návrhem gobelínu – je svědectvím o tom, že Dobeš již v polovině 60. let pracoval s vizuálním jazykem světové moderny, a to s ojedinělou razancí. Kompozice v sobě kloubí několik Dobešových signifikantních prvků: precizní geometrickou stavbu, optickou iluzi pohybu a světla, ale také vnitřní logiku a rytmus. Série kruhů, z nichž se vynořují fáze „měsíce“, buduje vizuální dynamiku – nikoliv skrze pohyb mechanický, ale mentální a percepční. Divák se stává aktivním účastníkem díla, je vtahován do optické hry, kterou Dobeš mistrně rozehrává pomocí barvy, kontrastu a lineární struktury. Dobešova tvorba je neoddělitelná od kontextu geometrické a kinetické abstrakce, kterou sdílel s takovými jmény jako Victor Vasarely, Jesús Rafael Soto, nebo Julio Le Parc, a zároveň se mu podařilo zůstat zcela originálním autorem s vlastním vizuálním jazykem. V prostředí českého umění, v 60. letech dominovaném informelem a strukturální malbou, byl Dobeš solitérem, jehož zájem o světlo, pohyb a optické vnímání předbíhal dobu. Jako zakladatel Bratislavské školy vizuálního umění se Dobeš významně podílel na vývoji výtvarné scény v bývalém Československu. Zároveň byl jedním z mála československých umělců, jejichž práce byla prezentována na významných mezinárodních výstavách a v zahraničních galeriích již v průběhu studené války – tedy v době, kdy se kulturní výměna přes železnou oponu děla jen výjimečně. Dnes je Milan Dobeš stále více vnímán jako nedoceněný velikán, jehož význam v rámci dějin evropského moderního umění narůstá. Jeho díla jsou součástí prestižních sbírek a stávají se vyhledávaným objektem zájmu sběratelů i investorů. Práce z 60. let, navíc s takto silnou výtvarnou a historickou hodnotou, je nejen dokladem umělecké originality, ale také strategickou akvizicí s investičním potenciálem – zcela srovnatelnou s pracemi jeho zahraničních vrstevníků."