Vysočina v díle Oldřicha Blažíčka, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava, 8. 9. - 31. 10. 1957.
Oldřich Blažíček patří k významným postavám českého malířství první poloviny 20. století. Jeho tvorba je charakteristická osobitým pojetím krajinomalby, která se pohybuje mezi impresionismem a realistickou studií světla a barvy. Jeho díla jsou poetickým záznamem českého venkova, ale také městské architektury a přírodních scenérií. Kromě plenérové tvorby je znám i svými monumentálními nástěnnými malbami a interiérovými výzdobami sakrálních staveb. Dílo Ze Dvořišť reprezentuje zralou fázi Blažíčkovy tvorby, kdy se stále více soustředil na venkovskou architekturu a místa spojená s každodenním životem. Právě v roce 1942 se Blažíček vydává na své malířské putování poblíž Bystřice pod Perštejnem, kde vzniká řada dalších podobně stylisticky pojatých maleb. K Vysočině měl Oldřich Blažíček vždy blízko, jednalo se totiž o jeho rodný kraj, do Bystřice pod Perštejnem chodíval na měšťanskou školu, a právě Dvořiště je okrajovou částí tohoto města. Typickým znakem maleb vzniknutých kolem roku 1942 v této lokalitě je klidná kompozice s důrazem na atmosféru místa, tlumená barevnost, citlivé zobrazení světelných proměn a všechny obrazy byly malovány ve stejné roční době, tedy v průběhu a na konci zimy.