Olej na dřevěné desce, 45 x 31 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, signováno vlevo dole BROŽÍK.

Publikováno:

Naděžda Blažíčková-Horová Nakladatel, Václav Brožík (1851-1901), Národní galerie v Praze, 2003, s. 134 (celostránková reprodukce), s. 264, č. 219.

Zlatá Praha XII, 1895, č. 6, str. 64.

Vystaveno:

Krasoumná jednota 1893, č.k.732.

Václav Brožík 1851-1901, Národní galerie, Valdštejnská jízdárna, 24. 1. - 10. 8. 2003.

Václav Brožík byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů druhé poloviny 19. století, jenž se díky svému uměleckému nadání neodmyslitelně zapsal do evropské historie výtvarného umění. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, později pokračoval ve studiích v Mnichově a v Paříži, kde si postupně vydobyl pevné postavení i mezi francouzskou uměleckou elitou. Pařížský pobyt měl zásadní vliv na jeho tvorbu, protože právě zde rozvinul svůj charakteristický styl spojující precizní kresbu, dokonalou malířskou techniku a hluboký cit pro atmosféru i vyprávění. Brožík byl rovněž členem prestižní Francouzské akademie krásných umění a jedním z mála českých umělců své doby, kterým se dostalo mezinárodního uznání. Jeho tvorba je typická pro vyvážené spojení historického námětu s lidským příběhem. Brožík dokázal v realistických obrazech oživit klíčové okamžiky dějin, ale zároveň se citlivě věnoval i žánrové malbě, kterou ztvárňoval s empatií a jemnou psychologií postav. Jeho malířský rukopis se vyznačuje bohatým koloritem, měkkým modelováním a mistrovským zacházením se světlem, které dokázalo dodat obrazu hloubku i tichou poetiku. Nabízený obraz pážete představuje charakteristický příklad Brožíkovy portrétní tvorby, které se intenzivně věnoval v průběhu devadesátých let. Postava mladého chlapce v zářivém červeném renesančním oděvu je zachycena v okamžiku přemýšlení či čtení dopisu. Malíř s obdivuhodnou přesností vystihl jemnost adolescentního výrazu, ladnost držení těla i precizní detaily luxusního oděvu s krajkami a stuhami. Kompozice je vyvážená a prostor útulného interiéru s knihami, stolem a křeslem nás přivádí do privátní studovny. Brožík zde dokonale uplatnil svůj smysl pro světelnou harmonii, kdy tlumené hnědé tóny pozadí kontrastují s živou červení šatu, která přitahuje divákův pohled k postavě. Brožík se svou mistrnou hravostí dokázal využít kontrastu mladistvé nerozvážnosti s ušlechtile dospělým postojem portrétované figury, díky čemuž dílo působí tak půvabně.