Vojtěch Brechler, krajinář a vedutista působící v druhé polovině 19. století, je dnes bohužel neprávem pozapomenutým autorem. Jeho tvorba vychází z klasických principů akademického malířství, ale zároveň reflektuje postupné proměny vizuálního stylu přecházejícího od romantické idealizace k realističtějšímu pozorování přírody. Obraz Na okraji města představuje reprezentativní ukázku Brechlerova přístupu k žánru topografické krajiny. Zobrazené panorama s říčním tokem, zarostlými břehy a drobným venkovským stavením svědčí o autorově snaze přesně zachytit konkrétní krajinný motiv. Pečlivě vybudovaná kompozice i pozornost k detailu prozrazují jeho příklon ke klasické romantické krajinářské škole. Brechler ve své malbě využívá čistou kresbu, jemné světelné modelace a zdrženlivou barevnost, která dodává scéně na působivosti a jemnosti. Obraz působí jako dokument určitého krajinného typu a zároveň jako výraz autorova estetického cítění, v němž se spojuje realistická pozorovací schopnost s dobovým smyslem pro harmonii a rovnováhu.