Olejová tempera na kartonu, 55,5 x 41,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1941, signováno vpravo dole Pelc 41.
Velmi exotické dílo Antonína Pelce vyobrazuje figuru domorodého marockého vojáka ve výrazné barevné skladbě a expresi. Jedná se o velmi unikátní nabídku, jelikož tento obraz vznikl za Pelcova nedobrovolného pobytu v Maroku, kam se dostal po předchozí internaci ve Francii a byl zde umístěn do koncentračního tábora. Toto nelehké období jeho života pak výrazně ovlivnilo jeho tvorbu a Pelc pak velmi často maloval nejrůznější orientální náměty, zejména africké koloniální vojáky, tzv. spahi. Když v roce 1941 získal Pelc vízum do Ameriky, kam přesídlil, ještě několikrát toto téma marockého vojáka zopakoval ve své pozdější tvorbě.
Malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, pedagog. Studoval soukromě u malíře K. Reisnera na AVU v Praze. Jako kreslíř a karikaturista publikoval v domácím i zahraničním tisku, v roce 1920 vstoupil do redakce Šibeniček. Od roku 1939 působil ve Francii a USA. V roce 1946 se vrátil zpět do Čech, kde začal vyučovat na VŠUP, v roce 1949 se stal profesorem. Mezi lety 1953 - 1967 vedl malířskou speciálku na AVU v Praze. V 30. letech se začal orientovat na levicovou tvorbu. Maloval kubistická zátiší, krajiny i figurální kompozice. Ve svém osobitém stylu spojoval kresebnost a malířské cítění se sociálním obsahem. V ilustrační tvorbě zkombinoval karikaturní zkratku, kresebnou jasnost a obrazovou rezonanci plochy a také poláčkovský humor. Od roku 1934 byl členem S.V.U. Mánes.
Autor viz T 2/257, TD 144, V 3/564, B 8/194, NEČVU 2/1012.