Olej na dřevě, 55,5 x 45,5 cm, rámováno, datace 1880, signováno vpravo dole VHynais 1880.
Opatřeno odborným posudkem doc. PhDr. Marie Mžykové, CSc.
Dílo bude zařazeno do připravované monografie.
Portét Dívky s vějířem vznikl v roce, kdy končí Hynaisovo stipendium (1878-1880) v Paříži, spojené se studiem u věhlasného Jean-Léon Gérôma, u něhož si Hynais osvojil brilantní naturalistickou malbu se specifickou luministickou bravurou. V roce vzniku portrétu se Hynais stěhuje na Montmartre a z existenčních důvodů se věnuje především portrétní malbě, pro níž mu byly vzorem elegantní práce belgického malíře Alfreda Stevense a světelný luminismus uznávaného Paula Baudryho.
Velmi zdařilá podobizna, pocházející ze soukromé sbírky v Champagne, zachycuje půvabnou dívku se zavřeným vějířem v pravé ruce a žlutou růží na klíně. Do portrétu se Hynaisovi podařilo otisknout koncentrovaný ztišený výraz a aristokratickou pózu mladé dívky, oděné v elegantních černých šatech a klobouku. Brilantně zde zachytil jemný půvab dívčiny tváře s velkýma hnědýma očima a jas bělostné pokožky. Hynais ji posadil na židli a do pozadí aranžoval gobelín se stylizovaným krajinným pohledem. Ačkoliv byl především figurálním malířem a krajina tvořila v jeho tvorbě doprovodný charakter, jeho kolegové obdivovali jeho precizní nastudování krajiny a způsob, jakým ji dovedl zakomponovat do svých pláten.
Hynaisovy portréty té doby vykazují inspiraci žánrovou malbou a alegorií, která byla jeho doménou. Hynais je mistrem gestikulačních náznaků, pracuje také se zajímavými dekorativními prvky a používá četné atributy, které se v jednotlivých plátnech opakují. S vějířem je zobrazena také podobizna koketní Pařížanky z téhož roku (Dáma v růžovém šatě, olej, plátno, 52,5 x 46,5 cm, Národní galerie v Praze), pro který je příznačná flanderská plnost i holandský drobnopisný intimismus.
Významný český malíř, dekoratér, grafik a ilustrátor, studoval u A. Feuerbacha na akademii ve Vídni, později také na pařížské École des Beaux-Arts v Paříži u J. L. Gérôma. V letech 1874 a 1877 pobýval v Itálii, kde se inspiroval tamními náboženskými a mytologickými obrazy. V této době také namaloval nástěnné malby českých světců v kapli Českého hospicu v Římě. Delší dobu strávil v Paříži, kde se věnoval zejména dekorativní malbě a spolupracoval s porcelánkou v Sévres. V letech 1881 až 1883 vytvořil hlavní oponu Národního divadla, která nahradila shořelou oponu F. Ženíška. Vyhrál také výběrové řízení pro několik dekorativních maleb v Národním divadle. Na základě úspěchu provedení byl angažován také k dekorativním malbám pro Dvorní divadlo ve Vídni a Národní muzeum v Praze. Od r. 1893 byl profesorem na pražské AVU. V letech 1891 a 1895 navrhl plakáty pro národopisné výstavy v Praze. Byl skvělým kreslířem a malířem, měl cit pro vystižení barevné atmosféry. Jeho tvorba vychází z novobarokního luminismu, světlo ve spojení s barvou zůstává důležitým prvkem i jeho naturalistických a realistických děl. Lidské tělo a jeho pohyb dokázal zachytit s téměř fotografickou přesností. Jeho veristický luminismus připravil cestu českému impresionismu. V portrétní tvorbě Hynais zastával principy naturalismu a jeho obrazy se vyznačovaly také zajímavými dekorativními prvky. Hynais přinesl do českého výtvarného umění plenérovou malbu s výraznými atmosférickými prvky a vjemy a právem patří k nejznámějším českým malířům.
Autor viz T 1/392, TD 78, V 6/89, TB 18/212-214, B 5/690, NEČVU 1/295.