048 | SKÁLY U TUNELŮ (SKÁLY NA SÁZAVĚ)

    ŠPÁLA Václav (1885 Žlunice u Nového Bydžova - 1946 Praha)

    "Olej na plátně, 65 x 82 cm, rámováno, datace 1931, signováno vlevo dole V. Špála 31, zezadu opatřeno výstavními štítky a razítky, zezadu opatřeno číslem soupisu 608, zezadu na slepém rámu: C.M.62.
    Vystaveno a publikováno:
    Václav Špála, Posmrtná výstava, S.V.U. Mánes, září – říjen 1947, č. kat. 137;
    Národní umělec Václav Špála, Obrazy kresby ilustrace, Krajská galerie v Karlových Varech, 1965, vydalo Muzeum Boženy Němcové a Krajská galerie v Karlových Varech, 1965, č. kat. 46;
    Mistři české krajinomalby, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 2011, str. 102;
    Má vlast - pocta české krajinomalbě, Jízdárna Pražského hradu 4. 9. - 1. 11. 2015, str. 605;
    Skvosty české krajinomalby, Muzeum a galerie v Prostějově 4. 12. 2015 - 31. 1. 2016.
    Významný český malíř a ilustrátor, spolutvůrce specifické české lyrické verze kubismu. Studoval krátce na AVU v Praze u prof. V. Bukovace a F. Thieleho. Pro Špálu, stejně jako pro jeho vrstevníky, byla podnětná výstava E. Muncha konaná v únoru a březnu r. 1905 v prostorách pražského Mánesa, avšak také fauvismus a kubismus. V r. 1911 se stal spoluzakladatelem Skupiny výtvarných umělců, r. 1917 Tvrdošíjných, reagujících na kubismus programově, ale vytvářejících již jeho svébytné verze. Po r. 1918 Špála ve svých dílech euforicky reaguje na vítězství českého národa nad útrapami první světové války, které vyjadřuje bytostnými projevy české povahy, rytmem národních písní s jadrnou a přitom lyricky podbarvenou zkratkovitostí. Proto se také Špála cítil blízkým J. Čapkovi, se kterým ho pojil dynamický výraz malby a jasnost znaku. Po r. 1920 si formuloval svůj specifický rukopis, způsob práce s nelomenou barvou a jednoduše konstruovaným prostorem budovaným širokými tahy štětce. V době po první světové válce se na rozdíl od předchozích let začal intenzivně věnovat grafice (v r. 1917 však vytvořil svůj chronicky známý portrét i první plakát k legendární první výstavě Tvrdošíjných), ilustraci, návrhům na knižní obálky, plakáty apod. Z dalších realizovaných návrhů zhotovil obálku katalogu druhé výstavy Tvrdošíjných (1920), plakát k výstavě Umění v módě (1921) pořádané Artělem, či k posmrtné výstavě Otakara Marvánka (1923). Mezi nerealizované, ale velmi dobře hodnocené práce patří Špálův návrh plakátu na téma osvobozené vlasti, který byl prezentován na Výstavě propagačního plakátu Československé republiky v Topičově salonu, představující polozahalený dívčí akt se dvěma ratolestmi vítězství v rukou. V jeho díle se také v té době ustálily typické náměty smyslově a citově pojatých zátiší a krajin s řekou z okolí Berounky a Otavy. V poslední fázi svého uměleckého vývoje našel Špála dominantu v modré barvě. Prof. Matějček o Špálově tvorbě napsal:""…jeho plátny mluví k nám umělec, jehož dílo vyzrálo v rámci světově orientovaného umění v projev, jehož místní přízvuk má jadrnost a plnost živého nářečí národního.""
    Autor viz T 2/549, TD 187, V 4/324, TB 31/325, B 9/733, NEČVU 2/836, 2/1019."

    • vyvolávací cena: 2 600 000 CZK
    • dosažená cena: 4 000 000 CZK