Olej na plátně, 145 x 210 cm, rámováno, datace – zač. 70. let 19. st., signováno vlevo dole A.Chwala.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šárky Leubnerové.
Komentář PhDr. Šárky Leubnerové:
Roku 1868 vystavil ve Vídni slavný norský malíř Hans Fredrik Gude (1825–1903) obraz s námětem rybářů na pobřeží Fraueninsel u Chiemsee (olej, plátno, 145 x 208 cm). Dílo sklidilo velký úspěch, bylo vystaveno v Kunsthistorische Museum ve Vídni (dnes v soukromé sbírce) a Gude, v té době ředitel umělecké školy v Karlsruhe, za ně získal ocenění. Díky popularitě Gudeho plátna ve Vídni získal Adolf Chwala objednávku na jeho kopii. Vzhledem k tomu, že neznáme jiná díla, která by Chwala kopíroval, jednalo se pravděpodobně o velmi lukrativní zakázku. K úkolu přistoupil nanejvýš profesionálněa vytvořil vynikající práci, věrnou předloze jako po stránce uměleckého rukopisu, tak v zachycení nálady podvečerní krajiny i vyobrazení postav rybářů. Obraz je signován vlevo dole rukopisem, který odpovídá Chwalově značení na jiných plátnech. Ač se jedná o dílo v malířově tvorbě ojedinělé, dokládá jeho velký umělecký potenciál a ukazuje, s jakým mistrovstvím dokázal přistoupit i k takové práci.
Významný český krajinář, který studoval na pražské Akademii u profesora Maxmiliána Haushofera, kde si osvojil mimořádný cit pro obrazový prostor, detail a barevnost. V raném díle se zaměřoval na idealizované krajiny, ale díky svým virtuózním pozorovacím schopnostem a přesvědčivému zobrazení svou tvorbu postupně směřoval k realističtějšímnu konceptu. Kolem roku 1860 se v jeho tvorbě objevují první alpské motivy plné jasných barev a typického malířova rukopisu. Od roku 1866 přesídluje natrvalo do císařské Vídně a Alpy jeho plátnům výrazně dominují. Zachycuje horské potoky a jezera pod horami zahalené v šedých mračnech, rovinaté krajiny s řekami nebo tůněmi a záběry do lesních interiérů. V některých dílech tohoto období také experimentuje s náladou a stylizací. Často se však vracel za přírodními motivy do povodí Vltavy a Sázavy, na Šumavu k Otavě a na jižní Moravu k Břeclavi, Vranovu nad Dyjí a Lednici, ale mířil i do Bavorska. Pozoruhodnou kapitolou jeho krajinářské tvorby jsou nokturna - krajiny v nočním přítmí ozářené měsícem v úplňku, prosvítajícím mezi mraky a odrážejícím se na klidné vodní hladině s jasně čitelnými detaily na pobřeží. V pozdní tvorbě od poloviny osmdesátých let a v devadesátých letech pracuje s výraznějšími kontrasty světla a stínu, škále barevných skvrn a vzdaluje se od veristických maleb předchozího období.
Autor viz T 1/403, TB 6/555, B 3/26.